Den 4. - Thrácká hrobka v údolí růží a Veliko Tarnovo
Podle plánu dávám rychlou snídani a nechávám městečko Samokov, jenž jméno převzalo od hamru, který sám koval, daleko za zády. Mířím do města Kazanlak na další Bulharskou památku UNESCO. Cesta vede skrz údolí růží, tak doufám, že nějakou tu rozkvetlou nádheru také uvidím. Bulharské zlato, jak se růžovému oleji destilovanému z okvětních lístků také říká, se vyrábí z damašských růží. Květy se sklízí v brzkých ranních hodinách, kdy jsou ještě pokryté kapkami rosy. Potom je kvalita oleje úplně nejlepší. Logicky když pak cestou vidím odbočku na vesnici s názvem Damascena, tak obočím. Po pár kilometrech pak narážím na etnografický komplex, v jehož okolí se nachází růžová pole, teď již však bohužel odkvetlá. V komplexu je i restaurace a muzeum výroby oleje, tak se mohu občerstvit i trošku vzdělat. Navíc zde nacházím i divadlo, jehož hlediště zdobí záhony růží. Asi tedy nic pro alergiky. Kousek dál stojí malé jezírko, které obývají černé labutě. A na čestném místě je ukrytý Thrácký královský hr...